Nedělní dopoledne patřilo na Kladně přípravkovým nadějím!
Druhý zářijový víkend byl tu a další turnaj jakbysmet. Tentokrát nás los poslal do kladenské hokejbalové arény obrousit jim také trochu jejich plastový povrch.
A jak už to tak bývá s námi nepřijel zákon, ale jak už je trochu tradicí déšť a chladné počasí. Ale protože jsme s tím tak trochu počítali, kluci nandali pod dresy nepromokavé bundy a šlo se na to. Naše zraněními a nemocemi decimované týmy doplnily stav o rakeťáky z minipřípravky a na hřišti předváděly rychlý a pohledný hokejbal. Kluci nastříleli spoustu branek a bojovali o každý centimetr hřiště. A až na závěrečné utkání, na které už prostě nezbývala energie, předvedli hodobóžový hokejbal.
Komentář trenéra bílý tým (Petr Chýle) - Dneska to bylo vcelku povedené představení, až na poslední zápas, který se snažím ještě teď vytěsnit z hlavy. První zápas jsme proti modrému Kladnu hráli opravdu parádně a smolně ho o gól prohráli. Následující klání s Boleslaví respektive s Kertem jsme dominovali a sázeli jeden gól za druhým. Bílé Kladno nás ale, hlavně kvůli velké únavě, proměnilo ve statisty a už si s námi dělalo co chtělo. Nicméně předvedená hra vůbec nebyla špatná, kluci dali spoustu gólů a hlavně jsme mohli Edovi pogratulovat k prvním zářezům za přípravku.
Komentář trenéra modrý tým (Jirka Křemen) - Modrý tým odehrál turnaj na velice slušné úrovni jak po stránce fyzické, tak i po té technické a taktické. Okusili jsme sladkost dvou výher i hořkost dvou proher. Radost mám zejména z porážky bílého týmu Kladna a z individuálního progresu všech hráčů. Všichni hráli na hranici svých možností. Svou bojovností a organizovaností bavili hráči nadšené publikum, které si muselo přijít na své. V posledním zápase už bylo vidět, že nám docházejí síly. Nad odpočatými Rebely hrajícími se třemi lajnami jsme dokonce velkou část zápasu vedli. Pak se ale projevilo, že jsme hráli dva zápasy po sobě, celý turnaj jen na dvě lajny a navíc Rebelové, ze strachu z prohry, zapojili v závěru do hry svůj elitní útok i s hráčem, kterého na nás chtěli původně šetřit a stavět ho jen proti Kladnu. Tímto nás kvalitativně zařadili na stejnou úroveň s Kladnem, které v turnaji dominovalo a já to beru jako poctu, kterou našim klukům tak možná nechtěně a nevyřčeně vysekli. Prohra v závěru bolela, ale byla pro kluky dobrou lekcí. Náš pokus vše zvrátit hrou bez brankáře byl potrestán pojišťujícím gólem do prázdné branky, který už ale nic neřešil. Těší mě, jak zodpovědný byl mnohdy náš výkon, a jak kluci zápas od zápasu rostou a posouvají se.
