„Zápas v Rakovníku byl asi nejlepším z mé kariéry", říká junior Kryštof Sousedík!
Je tomu už měsíc a týden, co junioři nastoupili k poslednímu ligovému duelu. Proti Rakovníku se tehdy svým prvním hattrickem zaskvěl útočník Kryštof Sousedík, kterého jsme pozvali k dalšímu podzimnímu rozhovoru...
Tým juniorů prošel po létu výraznou proměnou. V čem vidíš osobně největší změny ty?
Tak rozhodně největší změnou je výrazné omlazení týmu. Letos je to poprvé, co hraji s ročníky 2003 a mladšími, ale je to určitě dobrá změna. Všichni kluci jsou dobří hráči a jsou pro tým velkým přínosem. Dobře jsme si sedli na hřišti i mimo něj.
Je faktem, že i po zmíněném omlazení týmu jste start do podzimní části neměli špatný, o to více asi další přerušení mrzí. Jak působil na tebe začátek nové sezóny?
Přerušení mě mrzí hodně, o to víc, že to je moje poslední sezóna jako junior. Začátek sezóny se lišil zejména tréninky, protože ještě nebylo možné trénovat v novém areálu. Trénovali jsme na hřišti na Palmovce, na umělce a v HTC. I přes tento nezvyklý start jsme vstoupili do sezóny vítězně i po ne tolik vydařeném utkání v Prachaticích. Pak jsme se kromě nepovedeného víkendu na Moravě dále zlepšovali a sehrávali se.
Pro tebe osobně byl pak asi klíčovým zápas v Rakovníku, který si dokázal hattrickem rozhodnout ve prospěch Hostivaře...
Zápas v Rakovníku byl asi nejlepším zápasem mé kariéry. Dal jsem do toho všechno a měl jsem i trochu štěstí a hlavně dobré přihrávky od mých spoluhráčů. Byl jsem rád, že jsem pomohl k výhře a v ještě tak vyrovnaném duelu. V poslední době jsem měl nějaké vydařené zápasy, ale gól vždycky chyběl, takže zápas v Rakovníku byl velkou satisfakcí za všechny neproměněné šance z minulých zápasů.
Pamatuješ, kdy si naposledy zaznamenal hattrick, nebo byl tvůj vůbec první?
Tohle byl první (směje se).
Zmínil si nestandardní start do treninkového procesu v úvodu sezóny. Splnilo pak otevření nového areálu tvá očekávání?
Splnilo a předčilo. Jako asi všichni jsem moc rád, že máme nové domácí hřiště, kde budeme moct hrát zápasy. I přesto, že je na menším prostoru, tak tam vše dokonale zapadá a nic mu nechybí, zejména se mi líbí nové střídačky. Na novém hřišti byla radost trénovat a doufám, že to brzy půjde znovu.
Nyní to ale nejde a asi ještě dlouho nepůjde. Jak se udržuješ ve formě?
Chodím celkem často běhat, párkrát jsem běžel s Davidem Srpem takový náš běh od něj z Hostivaře až ke mně do Vršovic. Občas si chodím taky zakopat se spolužákem na fotbalové hřiště v Hostivaři. Doma posiluji v rámci možností mého bytu a trénuji stickhandling, což vám rádi potvrdí moji sousedi. Vystřelit si na bránu nebo vykoupat některého z našich brankářů to ale nenahradí.