Starší žáci na kvalitním turnaji v Plzni neprorazili!
V nelehkém období vyrazili starší žáci na turnaj do Plzně a ačkoliv se ještě týden zpátky vlivem karantén a izolací scházeli na tréninku v pěti až sedmi hráčích, na západ Čech jich v neděli vyrazilo osmnáct.
Nominace se sice neobešla na poslední chvilku bez nutných změn, účasti na kvalitním turnaji, ve společnosti velice silných týmů, ale nic nebránilo. Na akci v plzeňské hale se hostivařští těšili i proto, že herní konfrontace bylo v posledních měsících minimum. Na hře Pražanů to bylo znát a ačkoliv v turnaji dělali co mohli, vyspělým soupeřům v mnohém nestačili. V utkáních hraných na 2x 12 minut postupně podlehli Pardubicím, Plzni a Keltům, v posledním utkání ale posbírali poslední zbytky morálních i fyzických sil a dokázali po určitě nejlepším výkonu přehrát Ústí nad Labem 5:1.
Turnajem bez prohry prošel tým Keltů, který se tak zaslouženě stal vítězem. Druhá skončila domácí Plzeň a o umístění na 3. - 5. místě musela rozhodnout minitabulka, když hned tři týmy získaly po třech bodech. Pardubice tak brali třetí místo, Hostivař skončila čtvrtá a Ústí nad Labem páté.
Nejlepším hráčem týmu byl vyhlášen mladší žák Filip Martinec, který se po zranění Adama Michka přesunul nuceně z obrany na pravé křídlo a překvapivě se stal se čtyřmi góly nejlepším střelcem Hostivaře.
ZÁPASY HOSTIVAŘE
HBC Hostivař - HBC Pardubice 2:7 (góly: Michek, Martinec)
HBC Hostivař - HBC Plzeň 2:6 (góly: Hradil, Martinec)
HBC Hostivař - SK Kelti 2008 0:4 (góly: nikdo)
HBC Hostivař - Elba DDM Ústí nad Labem 5:1 (góly: 2x Martinec, Hradil, Nestrojil, Zábrodský)
Sestava Hostivaře: Kotík (Kadlec) - Švec, Městka, Režnárek, Votava, Hrodek, Vaniš - Skála, Nestrojil, Keller, Drnec, Hradil, Martinec, Zábrodský, Havlík, Absolon, Michek
KONEČNÉ POŘADÍ TURNAJE
1. SK Kelti 2008
2. HBC Plzeň
3. HBC Pardubice
4. HBC Hostivař
5. Elba DDM Ústí nad Labem
KOMENTÁŘ TRENÉRA
Ondřej Novák: Herní úroveň turnaje byla na poměry této kategorie obrovská, troufám si říci, že srovnatelná s mistrovstvím republiky. Během sezóny takových zápasů hrajeme minimum. O to radši jsme, že jsme byli součástí a že nám akce nastavila zrcadlo. Zřejmě i díky absenci většího počtu hráčů ročníku 2007 jsme na turnaji podle mých dojmů působili nejvíce dětsky, vyspělým soupeřům jsme i přes velkou snahu příliš nestačili atleticky, ale ani v technické šikovnosti a střelbě ze střední a větší vzdálenosti. Malou náplastí byl závěrečný zápas s Ústím, kde jsme využili naší silné stránky ve hře kolem brankoviště a po dobrém výkonu jsme tak alespoň jeden zápas vyhráli.
