Z Vlašimi do Hostivaře! Josef Vosátka si našel místo v týmu z Prahy 15!
V loňské sezóně nastřílel ve své premiérové sezóně v dresu Vlašimi devět branek v devatenácti utkáních! Od letošní sezóny je ale třináctiletý útočník Josef Vosátka členem hostivařského týmu starších žáků, kam dokonale zapadl.
A zapadl nejen do sportovního kolektivu, ale i herně. Většího bojovníka by jste na hřišti často hledali marně. Na podzim dokázal v dresu Hostivaře vsítit svůj první hattrick, v prosinci si zase mohl užít první mezinárodní turnaj v Gajarech. V minulém víkendu navíc vystoupal se svým týmem na vrchol regionové tabulky a zlatá medaile je tak odměnou za celoroční úsilí, které do hokejbalu, i díky výrazné pomoci svých rodičů, dává.
Na úvod se sluší vysvětlit, jak si se vlastně ocitl v Hostivaři?
"Jelikož se ve Vlašimi rozpadl náš tým kvůli nedostatku hráčů a já chtěl v hokejbale pokračovat, hledali jsme tým kde bych mohl hrát. Rád na internetu sleduju, co se v hokejbale děje a moc se mi líbily články o HBC Hostivař, např. že hrají spoustu zápasů a turnajů i mimo soutěž, pořádají soustředění a celkově působili jako skvělá parta a tým. A to se taky potvrdilo, kluci mě skvěle přijali."
V minulé sezoně si nastupoval v týmu Vlašimi, kde i bydlíš. Jak náročné je pro tebe cestovat třikrát týdně z Vlašimi do Prahy?
"Pro mě to vlastně ani tak náročné není, jako spíš pro rodiče. Ale jelikož je to baví taky, tak to zvládáme. Začal jsem občas jezdit do Měcholup i vlakem, což je pro mě pokrok vzhledem k tomu, že Vlašim se dá přejít z jednoho konce na druhý za 15 minut."
Ve Vlašimi si odehrál jednu sezónu. Jaká pro tebe byla tvá první sezóna v hokejbale?
"Byl jsem ještě mladši žák, ale hrál jsem soutěž starších žáků. Bylo nás málo a hrát zápas v osmi lidech je celkem těžké. Ale tréninky mě bavily a trenéři mě toho hodně naučili."
S týmem za sebou máte téměř kompletní regionovou soutěž. Jak z tvého pohledu probíhala a si osobně spokojen s tím, jak se Tobě dařilo?
"Odehráli jsme spoustu dobrých zápasů, soupeřům jsme dali hodně gólů a díky skvělým brankářům jsme jich málo dostali. A co se týče mého výkonu, někdy jsem spokojený byl, někdy zase ne."
Napínavý byl i závěr regionální části, kde jste se nakonec ve dvou rozhodujících zápasech utkali s Ústím nad Labem o vítěze soutěže. Jak by si zápasy s letošním hlavním rivalem charakterizoval? Co podle tebe rozhodlo?
"Zápasy probíhaly v rychlém tempu a Ústí bylo důrazné v osobních soubojích, ve kterých jsme se jim v zápasech na jejich domácím hřišti nedokázali moc vyrovnat. A však doma jsme vše napravili a Ústí přehráli."
Nepůsobíš v hokejbalu dlouho, trenéry si ale určitě zaujal svou zarputilostí a viditelným nadšením do hry. Jaké jsou podle tebe tvé největší přednosti a na čem by si chtěl nejvíce zapracovat?
"Určitě toho musím ještě zlepšit spoustu, ale hlavně rychlost a přesnost zakončení. A fyzicky by to taky mohlo být lepší. Snažím se jít každý střídání naplno a možná mám i nějaký ten cit pro hru."
Z prvního místa v regionu Střed/Sever jste postoupili na MČR, které se uskuteční v Opavě a Karviné. Co od Mistrovství očekáváš?
"Od MČR očekávám hlavně spoustu kvalitních zápasů s výbornými soupeři, ale také mnoho nových zkušeností. Také se těším na porovnání se soupeři z jiných koutů republiky."
Hostivař na MČR starších žáků bude obhajovat medailové umístění z loňské sezóny. Má podle tebe i letošní tým na zisk některého z cenných kovů?
"Určitě ano! Moravské týmy sice neznám, ale myslím si, že pokud budeme hrát tak jako v zápasech s Ústím, máme velkou šanci."
Čeho by si chtěl v hokejbalu dosáhnout?
"Samozřejmě uspět s týmem na MČR a také se dostat na Olympiádu do Plzně."
