„Můj cíl je vyhrávat a tak by to mělo být", hlásí Sebastian Němec z mladších žáků!
Dvanáctiletý Sebastian Němec je jedním z hráčů, kteří nastupují v dresu hokejbalové Hostivaře téměř už od prvních krůčků a není tak náhodou, že jeho výkony rostou. V kategorii mladších žáků se zabydlel na pozici obránce, kterou by podle svých slov neměnil...
Sebi, na úvod se dostaňme k tomu, jak si se k hokejbalu vůbec dostal, jak dlouho se mu věnuješ a čím tě nejvíce naplňuje?
K hokejbalu jsem se dostal díky rodičům, když mi bylo pět let. Asi kvůli tomu, abych se hýbal. Byla to jasná volba, protože můj táta Petr ho hrával taky. Hokejbal mě baví, protože mám ze sebe dobrý pocit, když se mi daří a vidím, jak se zlepšuji. Baví mě být v obraně, tuhle pozici si fakt užívám a našel jsem se v ní. Když mě trenéři na zkoušku postaví třeba do útoku, tak se stejně nevědomky vracím do obrany. Tam je mi dobře. Díky hokejbalu jsem poznal spoustu fajn lidí.
Když se vrátíme do roku minulého, vy jste tam s týmem mladších žáků zaznamenali znatelný progres a už v jarní části jste začali většinu svých soupeřů porážet. Čemu výraznou změnu v tomto období přisuzuješ?
Myslím, že už bylo na čase, aby se nám začalo dařit, nevím, kde byl problém… Během covidu, kdy se nedalo moc trénovat, nám trenéři dávali různé challenge, abychom se neváleli jen na gauči. Například porovnávání naběhaných kilometrů mezi sebou, výzvy ve skákání přes švihadlo, kopce, sprinty a tak dál. A jak to bylo možné, hned jsme začali trénovat v lesoparku a na hřišti. Moc díky trenérům, že se nám věnovali i v tomto období.
I na podzim se Vám dařilo a nutno zmínit asi především prvenství na kvalifikačním turnaji na Palmovce. Jak se rodilo?
Bylo zajímavé hrát proti úplně neznámým týmům, o kterých jsme nic nevěděli, a proto bylo super, že jsme vyhráli všechny zápasy a tím i celý turnaj. Vyhráli jsme, protože jsme hráli jako tým. Dostali jsme pohár a já s Ottou (brankář Otta Menzel, pozn. autora) i ocenění za „ Nejlepšího hráče týmu“. To mě potěšilo, ale ocenění by si určitě zasloužili všichni.
Aktuálně odstartovala zimní příprava. Na co se se svým týmem nejvíce zaměřujete?
Řekl bych, že hlavně na rychlou změnu směru a sprinty. Tréninky máme i v HTC, kde jsme rozděleni na dvě skupiny – jedna skupina se zaměřuje na práci s hokejkou a druhá na fyzičku. Pak se vystřídáme a dost z toho bolí stehna.
Sezóna je sotva v polovině, jaké jsou tvé cíle, čeho by si chtěl v letošní sezóně dosáhnout?
Můj cíl je vyhrávat a tak by to mělo být. Chci se zlepšit v obraně, abychom nedostávali zbytečné góly a aby se Otta tak nenadřel.
A co do budoucna? Jsou to krajské výběry či dokonce státní reprezentace, kde by ses rád viděl?
Rád bych se viděl u obojího, ale konkurence je veliká. Pořád se musí makat.
