Trenér mladších žáků B, Jaroslav Vršek:  Týmový sport není o tom, že něco vyhrajete, ale že někam patříte!

autor: vedení mládeže o.s.             vloženo: 16.09.2011             rozpis  /  soupiska

V létě obohatil trenérský tým HBC Hostivař zkušený a úspěšný trenér mládežnických kategorií, Jaroslav Vršek. Po jedenácti letech vyměnil Kladno za Prahu a práci v hostivařském kruhu si zatím pochvaluje: "Myslí se tu na každý detail, je tu skvělá parta a organizace", nešetří chválou v zajímavém rozhovoru, ve kterém mimojiné odhaluje důvody odchodu z kladenského Alpiqu či popisuje první postřehy z učinkování u hostivařských mladších žáků B.

Hned na úvod se sluší všem prozradit, jak si se vůbec do Hostivaře dostal?

Byl jsem zhruba od prosince rozhodnutý, že na Kladně skončím. Na jaře jsem absolvoval celkem úspěšné námluvy s Novým Strašecím, neboť mám k tomuto týmu regionově blízko a za ta léta se tam dobře s většinou funkcionářů znám, navíc tam od loňské sezóny vede místní áčko můj dobrý přítel a bývalý kolega z Kladna Josef Moravec. V závěru sezony na úplně poslední akci koncem června na výběru krajů, kde jsem koučoval Středočeský výběr, mě oslovil trenér pražského výběru Ondřej Novák, udělal mi zajímavou nabídku, tak jsme se sešli asi za 14 dní přímo v Hostivaři a byl jsem z jeho nabídky i z podmínek, za kterých bych tady mohl trénovat nadšen. Vzal jsem si týden na rozmyšlenou, omluvil se Bubákům, že jsem se rozhodl jinak a v srpnu se zapojil do soustředění, kde jsem poprvé poznal své nové svěřence.

Co rozhodlo o tom, že si se po jedenácti letech rozloučil s kladenským Alpiqem, kde si dlouhá léta úspěšně vedl žákovské kategorie?

Já byl jako trenér v Alpiqu od jeho úplného vzniku.  V počátku tvořila mládež jen juniorka, postupně jsme založili žákovský, pak dorostenecký tým a za deset let má Alpiq zastoupení ve všech mládežnických kategoriích od minipřípravky po starší dorost, přičemž ve všech kategoriích má kvalitativně silné mužstvo. Loni například starší dorost vyhrál zlato, mladší bronz a oba žákovské týmy se dostali do finálových skupin MČR mezi nejlepší týmy  z republiky. Já za tu dobu prošel kromě áčka všemi týmy od přípravky po béčko. Někde jsem byl déle, jinde jenom zaskakoval, ale byl jsem rád, že jsem se na tom mohl spolupodílet. Za tu dobu se samozřejmě změnila i samotná organizace práce s mládeží. Klub  se zprofesionalizoval v amatérských podmínkách. Do klubu přišli noví kvalitní trenéři, do dorostu se nám začínají stahovat nejlepší hráči z regionu a Prahy a navázala se skvělá spojitost na áčko, které hlavně letos poprvé zapojilo do přípravy velký počet zlatých dorostenců a nemusí tak kvalitní hráče shánět a kupovat. Dokáže si je vychovat samo. Důvod proč jsem takto skvěle fungující organizaci opustil je ten, že už jsem tam byl fakt dlouho a hodně toho dokázal a vyhrál. S některými lidmi jsem měl na práci s mládeží odlišné názory. Neříkám, že dobré nebo špatné, ale rozdílné.  Cítil jsem, že již mi práce s mládeží nepřínáší takovou radost jako dříve, že stagnuju, vyprchalo  nadšení. Potřeboval jsem nový impuls. Proto jsem se dohodl se Strašecím a posléze Hostivaří na spolupráci, přestože tam mládež není na takové úrovni jako v Kladně, ale láká mi moc výzva té cesty. Toho dostávání se nahoru. Přes překážky ke hvězdám. Já už si nemusím nic dokázovat. Na Kladně se mi toho povedlo dost. Chci ty kluky dostat na vyšší level, i když nic nepůjde hned. Neříkám, že díky tomu, že přišel Vršek, začne získávat Hostivař medaile z Mistrovst ví republiky, ale myslím, že ročník 2000, který je zde velice talentovaný by mohl za pár let později dominovat dorosteneckým Extaligám, zůstane-li většina kluků pospolu a přežijí-li úspěšně telecí pubertální léta. Chci ty kluky posunout v jejich kariéře někam dál, ukázat jim cestu. Mám tady k tomu výborné podmíny a kvantitativně i kvalitativně dobrý tým. Beru to jako ohromnou výzvu a moc se na práci v Hostivaři těším.     

V Hostivaři máš na starost kategorii mladších žáků B, což je mladší část mladších žáků v klubu a nejlepší hráči z přípravky. Jak zatím hodnotíš svůj nový tým?

Už jsem nakousl v předchozí otázce, že ten ročník vypadá skvěle. Zajímavé je, že v Kladně jsem měl nejlepší a nejtalentovanější ročníky 1992 a 1996. A teď 2000. Ta paralela je zajímavá. Nevím jakou souvislost v tom má třeba fakt, že jsou to přestupné roky nebo to, že se v těchto letech konaly letní olympiády, každopádně je to zajímavé. Kluci se jeví dobře, mám na dobrý tým čuch, ale čeká nás ještě spousta práce zejména na taktických věcech. Na těch herních samozřejmě taky. Pár klukům hokejka spíš překáží, ale jsou tu i tací, kteří v individuálních činnostech výrazně převyšují svůj ročník.

Co tě v Hostivaři zatím nejvíce překvapilo?

Skvělá parta a dokonalá organizace. Zajištění a průběh soustředění bylo fantastické. Jeli jsme tam s asi čtyřiceti dětma. To by nám mohlo závidět i Kladno. Navíc předseda klubu Ondra Novák hokejbalem a svým týmem dokonale žije. Zajímají ho všichni od minipřípravek po áčko. Všechny zná velice dobře i osobně. Ke každému hráči mi dal zajímavé a vyčerpávající informace. Stačí říct, hele potřeboval bych tohle a tohle a nic není problém. Buď to v Koma aréně je, nebo se to sežene. Před víkendem natiskne tisíc lístečků s pozvánkou a programem hostivařských týmů na víkend, kluci to pak rozhoděj do kaslíků v okolí svých domovů. Myslí se tu na každý detail. Klub má ohromný marketingový záběr a navíc skvěle spolupracuje s radnicí na Praze 15, což je u mládežnického sportu mimořádně důležité. Navíc je tu taková dobrá rodinná atmosféra. Připomíná mi to mé začátky na Kladně, kdy jsme s rodiči tvořili skvělou partu a vídávali se i mimo sezónu třeba na víkendy v létě u Berounky u někoho na chatě.

6.listopadu přijde řada na opravdové derby a velkou zajímavost soutěže, v podobě souboje mladších žáků A a tvého B týmu. Ondřej Novák se již nechal slyšet, že tvůj tým je momentálně na vyšší úrovni. Co od vzájemných konfrontací očekáváš ty?

To je moc brzy někoho favorizovat do derby. Zkus se mě zeptat třeba za měsíc. V neděli budu poprvé svůj tým koučovat v zápase, to je vždy jiné než na tréninku. Zapracujeme pak v trénincích na věcech, kde budeme v zápase hodně hořet a uvidíme, jak se to bude zlepšovat. Navíc naše žákovské áčko jsem ještě v akci neviděl, takže nějaké názory si nechám na dobu, až toho víc vypozoruji.

Co by dle tvého názoru mohlo být největší předností B týmu mladších žáků?

Vždycky je nejdůležitější parta. Můžeš mít super hráče, ale když máš rozhádanou kabinu, neuhraješ nic. Tahle se zatim jeví dobře, ale musim do toho ještě víc nakouknout. Již se objevily i věci, které se mi i nelíbily. Týkalo se to chování hráčů k sobě navzájem, ale každá kategorie má svá specifika. Jsou to takové drobné plašmušky, které vychytáme. Přednost je určitě vysoká individuální kvalita některých jedinců, ale jak jsem říkal,musíme zapracovat na té taktice, aby tam pak při střídání nejezdil 30 vteřin jeden hráč s míčkem a ty ostatní se na něj koukali.Jo a docela dobře vypadá gólman. To je základ všeho.

Do týmu přišel nadějný Štěpán Bůžek z pražského Kova. Na tréninku se i přes malou postavu jeví velice slušně. Jak na Tebe nová akvizice v týmu zapůsobila?

Sice drobnej, ale upozornil na sebe svou šikovností. Líbí se mi. Je to vyloženě koncovej hráč. Střelec. A je to i poslušnej hodnej kluk, tak doufám, že až si to přečte, zůstane nohama na zemi.

Hostivařský B tým se ale může pyšnit i dalšími talenty ve věku přípravky. Zmiňme Jana Čejku, Daniela Vaniše nebo Ondru Koláře. Je někdo, kdo tě z těchto mladíků zaujal více díky svému talentu?

Zaujali mne všichni, ale nerad chválim individuálně. Pochválil jsem Vencu, Štěpána a to stačí. Tyhle kluci  určitě své místo v týmu budou mít a věřím, že budou velice platní, ale vyhráváme i prohráváme jako tým.

Tým je opravdu mladý, v konkurenci silnějších soupeřů to určitě nebude mít jednoduché. Co je hlavním cílem mladších žáků B v nové sezoně?

Vzhledem k tomu, že všichni z béčka zůstanou pospolu i v nastávající sezóně,  pracoval bych hlavně na sehranosti. Na zmíněných taktických věcech. Aby kluci věděli jak si naběhnout, jak se pohybovat bez míčku, aby jejich útoky do přečíslení nekončily v rohu hřiště. Sehrajem se, zlepšíme se. Porveme se o každý bod, a když to půjde zkusíme i hrát v horních patrech tabulky. Nemusíme za každou cenu postoupit do rozhodujících bojů, ale vždy se hraje líp, když je tam nějaká vidina, nějaká motivace. V naší skupině bude hodně úplně nových týmů, a ze zkušeností vím, že pokud to nebude někdo stavět na hokejistech, budou se všichni potýkat se specifickými problémy této kategorie, jako je nesehranost a taková jankovitost, takže nečekám, že bude někdo výrazně na výši. Asi možná Vlašim. Tam to dělaj dobře a mají oproti ostatním časový náskok. Každopádně můj tým bude mít svůj vrchol za rok v sezóně 2012/13, a tam už bych se rozhodně nebál klást si vysoké cíle. Hlavní však je, abychom byli dobrá parta, drželi při sobě a hlavně se celou sezónu dobře bavili, těšili se na zápasy,  tréninky a na sebe navzájem. Týmový sport není o tom, že něco vyhrajete, ale že někam patříte.