Ondřej Joch je ve formě: V Hostivaři jsem kvůli partě a pro úspěch!

Kladeňák, který si nenechá ujít žádný zápas extraligových Rytířů a bedlivě sleduje i dění na kladenském hokejbalovém stadionu hraje v Praze. Ondřej Joch už druhou sezonu nastupuje za Hostivař. Zde je jeho první rozhovor.

Loni v zimě se chytil na návnadu Hostíku a z Jungle Fever odešel hostovat do Hostivaře, což platí i pro letošní ročník. Navíc se mu zatím enormně daří, v posledních dvou utkáních dal dva góly a se čtyřmi body je druhým nejproduktivnějším obráncem týmu! „Hlavní je, že se vyhrává, to se pak hraje mnohem líp," říká skromně teprve jednadvacetiletý sympaťák. A jen tak mimochodem, všimněte si, kolikrát se během rozhovoru stihl usmát. Je opravdu takový smíšek? Stačí se začíst...

Pamatuješ si, kdy naposledy jsi dal gól ve dvou zápasech za sebou?
No...tak to si nevzpomínám (usměje se). Jestli se mi to vůbec někdy povedlo! (směje se naplno) Jediný na co si vzpomínám, tak se mi povedlo dát dva góly v jednom zápase. Já těch gólů nikdy moc nedával a asi nikdy moc dávat nebudu... (směje se). Takže jsem za každý gól, co se mi podaří vstřelit rád.

Nechceš se trochu ospravedlnit za tu neradost po gólu Rakovníku? Na videu to vypadá dost divně...
Je pravda, že na videu to vypadá divně... a teď to trochu mrzí. Ale vyplynulo to celý ze zápasu, který byl od začátku takový zvláštní. Mně se takovéto zápasy nehrají moc dobře. Na Rakovníku je znát že je to nováček soutěže a my jsme hráli naši hru jen první třetinu, ve které jsme v podstatě rozhodli o zápase... Poté jsme se přizpůsobili hře Rakovníka a hlavně jsme neproměňovali šance.

Loni jsi měl za celou sezonu 6 bodů, letos už 4. Na kolik se cítíš?
Tak to kdybych věděl (usměje se). Jsem rád, že se mi teď bodově daří a budu rád za každý bod, který se mi ještě podaří do konce sezony přidat (usměje se). Ale hlavní je že tým vyhrává a to se pak každému hraje mnohem líp a body se sbírají taky snadněji.

Oproti loňskému play off šest hráčů nehraje a tým posílilo osm jiných. Dokážeš porovnat sílu loňského a letošního týmu?
Srovnávat bych to moc nechtěl. Každý tým měl, nebo teď má svoji určitou kvalitu. Někdo odejde a místo něj někdo nový přijde, tohle se v kolektivních sportech prostě děje. Ale když už to nějak porovnat... uvidí po play off, jestli je letošní tým lepší, než ten loňský (usměje se).

Zněna nastala i na střídačce. Kdyby sis mohl vybrat, Manert, či Moravec? A proč?
Tohle určitě nikdo před sezonou nečekal, že nastane i změna na střídačce. Vaška Manerta jsem poznal až v loňské sezoně a je to fajn člověk. Pod Pepou Moravcem jsem hrál dva roky v dorostu na Kladně a poznal jsem ho jako trenéra i jako fajn člověka. Ale vybírat mezi nimi nebudu. Každý má svoje plusy a mínusy ale ukázat na jednoho je těžký (usměje se).

Stálo by za to také vysvětlit, jak je to s tvojí pozicí, protože hraješ za Hostivař i kladenský Jungle Fever...
Tak na to je jednoduchý vysvětlení. Po loňské sezoně to vypadalo, že se bude řešit můj přestup do Hostivaře. Potom to mělo být hostování, ale nakonec se to tak zamotalo že, mám udělaný střídavý start s předností zápasů za Hostivař, a když mám volno, můžu jít hrát za Jungle (usměje se).

Jaktože vlastně Kladeňák jak poleno, jakým určitě jsi, nedal přednost třeba béčku Alpiqu, před Hostivaří?
Před letošní sezonou jsem dostal nabídku hrát za Alpiq B, chvilku jsem nad ní i uvažoval, ale nakonec jsem se rozhodl pro Hostivař. Byly v tom dva hlavní důvody, ten první byl skvělá parta lidí, co v Hostivaři je (usměje se). A druhý důvod byl určitě vidina nějakého úspěchu, který Hostivař může udělat (usměje se).

Takže ty 3x týdně dojíždíš do Prahy?! Nevadí ti to?
To byl jeden z velkých otazníků při mém rozhodování, jestli jít hrát do Hostivaře. Ale když to vezmu, tak problém to není a určitě mi to nevadí. Už jen kvůli té skvělé partě (usměje se). A určitě v tom sehrálo roli, že tým v loňské sezoně trénoval Vašek Manert, který bydlí poblíž Kladna, a mohl jsem dojíždět s ním.

A co až budeš mít nějakou slečnu, myslíš, že ta ty tvoje výlety do Prahy bude tolerovat?
Na to nedokážu teď odpovědět. Až to nastane tak uvidíme (tři smajlíky).

Zpět k hokejbalu, v čem je rozdíl mezi oběma soutěžemi? Je pravda, že mezi regionem a národkou není takový skok?
Tak hlavní rozdíl mezi regionem a národkou je v nasazení a chytrosti hráčů. V regionu je na všechno více času a prostoru. Zato když se něco vypustí v národce, tak je to hned znát (usměje se). Ale je pravda, že skok mezi soutěžemi není až tak velký a některé týmy z regionu by se v národce neztratily.

A to?
Nižbor a Mladá Boleslav. Asi by sice hned nehráli nahoře, ale v soutěži by se neztratili. Myslím si, že by patřili do skupiny týmů bojující o play off.

Myslíš, že to samé platí i pro národku a extraligu? Že by se v ní Kovo, Třemošná a Hostivař neztratily? Nebo tam je ten skok větší? Olymp zatím hraje na chvostu, ale z venkovních zápasů získal dost bodů...
Tak skok mezi národkou a extraligou určitě je. Ať už je to ještě ve větším nasazení, tak i v chytrosti hráčů (usměje se). Těžko říct jestli by se tam neztratily. Nejspíš by bojovaly ve druhé polovině tabulky, ale nikdo neví, ve sportu se může stát všechno (usměje se).

Prozraď, co tě baví mimo hokejbal?
Moje další aktivity mimo hokejbal jsou určitě i další sporty např. fotbal, hokej aj. Ale také jiné společné akce s Hostivaří (směje se). A samozřejmě posezení a akce s přáteli (usměje se).

A čím to je, že se pořád tak uculuješ?
Ani sám nevím, čím to je (usměje se). Ale proč se mračit, když se člověk může smát (a směje se).

Na závěr jedna k víkendu... S kolika body bys byl po zápasech s Třemošnou a Dobřany spokojený?
Já budu spokojený jedině s plným počtem bodů. I když nás nečeká určitě nic jednoduchého. Třemošná letos dokazuje, že mají výborně poskládaný tým a jejich hlavní síla je v přesilovkách.

A Dobřany?
To je loňský extraligový tým, takže určitě svoji kvalitu pořád má. Ale my musíme ukázat tu naši, oba soupeře porazit a připsat si šest bodů (usměje se)!