Dorostenci Kandler a Skřivan: Byli jsme prostě laxní!

autor: Martin Boreček           vloženo: 20.05.2010 

Máme už dlouho po konci sezony. Ke zhodnocení sezony mladšího dorostu jsme si pozvali dva hráče týmu. Kapitán Karel Kandler a nejproduktivnější obránce týmu Tomáš Skřivan odpovídali na dotazy týkající se nejen výkonů hráčů, ale pikantností z kabiny mužstva.

Je to již měsíc, co skončila pro váš tým sezona. Zisk dvou bodů není žádná sláva. Najde se něco jiného, co lze hodnotit jako pozitivní?

Tomáš: „Pozitivní je to, že jsme dokázali hrát hodně čistě, slušně a také to, že jsme se na to nevykašlali ve chvílích, kdy jsme dostávali pořádný výklepy."

Karel: „Myslím si, že řada hráčů se za poslední sezonu zlepšila a je u nich vidět perspektiva do dalších sezon."

Několikrát jste dokázali soupeře potrápit, ale ani jednou jste nedokázali vyhrát. V čem je tak rapidní rozdíl mezi vámi a soupeři?

Karel: „Určitě je to hodně ve střelbě a v důrazu před brankou. Ať už vlastní nebo soupeřovou."

Tomáš: „Nemáme bohužel žádné střelce, kteří by nám dokázali utkání sami rozhodnout. Potřebovali by jsme více Šlechtů."

Může ve výkonnostním rozdílu hrát roli i fakt, že jste měli v týmu několik starších žáků?

Karel: „Určitě. Ale na to se nemůžeme vymlouvat. V jiných týmech by jste také nějaké našli."

Tomáš: „Žáci na tom jsou bohužel hůře silově a kolikrát se prostě nemůžou rovnat dvoumetrovým dorostencům."

Hodně branek jste dostali z bezprostřední blízkosti branky po několika dorážkách. Proč nedokážete být důraznější než soupeř?

Tomáš: „Jsme prostě laxní."

Karel: „To je prostě nedůrazem. Jak jsem už říkal, nedokážeme se pořádně rychle zorientovat. Navíc na tom jsme špatně i silově."

Kolikrát jste si dokázali vytvořit i nebezpečné šance, ale proměnit je byl problém. Produktivita byla prostě hrozná. Čím to, že jste odehráli tolik utkání bez vstřelené branky?

Tomáš: „Chybí nám hlad po gólech, málo se cpeme do branky. Navíc nám chybí typický střelec, co dokáže dávat pravidelně dva, tři góly za zápas."

Karel: „To je všechno o tom důrazu. V podstatě čekáme, co udělá hráč s míčkem. Další věcí je, že kolikrát ani nevíme, co na hřišti udělat, kde se pohybovat, jak reagovat na situace."

Tomáš: „Bohužel ani obránci se do útoku nezapojují tak, jak by bylo potřeba."

Dost k negativům. Najdete jedno, nějaké významné, pozitivum?

(oba hodně přemýšlí)...

Karel: „Snad to zlepšení některých hráčů."

Pro fanoušky je vždy zajímavé nahlédnout tzv. „do kuchyně". Prozraďte nám, jaké to je v kabině dorostenců Hostivaře?

Karel: „Bezkonkurenčně dobrý. I když se prohraje, tak dobrá nálada nás neopouští. Tým má velikou vnitřní sílu."

Tomáš: „Troufnu si říct, že takovou partu, jako máme my, by jste hledali jinde těžko. Všichni kluci jsou fajn, parta je tu suprová."

Navenek by se mohlo zdát, že v týmu není žádný hecíř. Nikdo, kdo dokáže tým vyburcovat, seřvat. Jak je to ve skutečnosti?

Tomáš: „Já bych řekl, že Fíša (David Fišer, pozn. red.) je ten typ, který nás dokáže nabudit, hecnout ostatní kluky a trochu nás nakopnout."

V každé kabině jsou povahově různí hráči. Všude se najdou hráči - vtipálci, kteří vymýšlejí srandičky. Kdo tuto roli plní v kabině u vás?

Tomáš: „No, spíše ty služebně starší hráči. (usmívá se) Neskromně bych řekl, že já. Pak třeba Přesla a Fíša (Martin Přeslička, David Fišer, pozn. red.)."

Karel: „No, myslím, že máme dobrou partu na to, že pokaždé vymyslí ten vtípek někdo jiný. Ale je jasné, že jsou hráči, kteří se tím prostě hodně baví."

Opačným pólem těchto hráčů jsou ti napálení. Je v týmu někdo, kdo patří ke vděčným cílům nebo je to pokaždé někdo jiný?

Karel: „Nejvíce asi golmani."

Tomáš: „No, taky když někomu něco nevyjde na tréninku. Jsme hold Češi. (směje se) Každého potěší trocha nevinného cizího neštěstí."

Karel: „A občas také z Borise (trenér Martin Boreček, pozn. red.)."

O gólmanech se říká, že jsou tak trochu jiní. Jaký na to máte názor a jak to je v Hostivaři?

Tomáš: „Určitě. Právě proto se z nich dobře dělá sranda. Důležitý je, že tyhle prdelky v pohodě vezmou."

Karel: „Nejsou jiní, je stejně přihřátý, jako každej v Hostivaři (směje se)."

Hokej jsou samé hezké fanynky. Ale nepochybuji o tom, že i v hokejbale se najdou zapálené dámy. Objevují se na vašich zápasech nějaké takové?

Tomáš: „Na našich zápasech ano, ale fanděj většinou soupeři (směje se)."

Karel: „Letos jich moc nechodilo. Až ke konci sezony nějaké vodil Milan (Milan Drážek, pozn. red.). Nějaké musíme přivést, musíme udělat nějakej nábor. Nudla (předseda klubu Ondřej Novák, pozn. red.) by vám o tom mohl povídat (směje se)."

Karle, zmínil jsi Milana. Je to největší „Don Chuan" v týmu?

Karel: „Do holek dělá nejvíc, ale bezúspěšně (směje se a hned urputně dodává). To tam hlavně nepiš. To byl vtip... Milan se hezky o slečinky stará (opět se směje)."

Když se vrátíme k těm povahám hráčů. Kdo je největší modýlek v kabině?

(překřikují se) „Adam. A pak Boris."

Pro mnoho hráčů je to poslední sezona v mladším dorostu. Dokážete si představit, jak bude vypadat následující sezona?

Tomáš: „Určitě bude lepší, než letošní. Budeme mít kvalitnější hráče, tak snad přijdou i nějaké výhry."

Karel: „Určitě to bude lepší, co se týká počtu hráčů. A pokud bude hřiště v Měcholupech, tak to bude paráda."

A otázka na závěr: S další sezonou souvisí i přípravné období, především soustředění. Jak se na něj těšíte?

Karel: „Určitě se na něj těším. A co očekávám? Hlavně zlepšení, sehrání týmu, kvalitní přípravu."