Na sever Čech se vydala poměrně prořídlá hostivařská sestava. Ale kvůli zmatkům se soupiskou museli domácí Killers (jak se později ukázalo asi neprávem) nastoupit pouze v deseti hráčích, a to utkání předem stanovilo scénář.

Hostivař byla od prvních minut aktivnější, jenže pomalé tempo zápasu na dlouho minuty uspalo naše střelce. Opakoval se tedy špatný start z minulých dvou kol, protože jasně slabší soupeř se dostal v deváté minutě do vedení. V naší přesilovce (!!!) zbrklé rozehrávky využil Kohoutek a povedenou ranou k tyči vyprášil síť Šupíkovy branky.

Naštěstí domácí brzy faulovali znovu a třetí přesilovku jsme již potrestali. Palička parádní křížnou přihrávkou vybídl ke gólu Langthalera a ten nepohrdnul, čas 10:48, stav 1:1. Uklidněná Hostivař dál okupovala obranné pásmo Kosatek a druhý gól na sebe nenechal dlouho čekat. Obránce Roubík chytře nahazoval míček do ohně před gólmana Kostoviče a dráhu letu nechtěně rukou změnil clonící Brož. S vedením 2:1 jsme tedy poměrně spokojeni odcházeli do kabin.

V druhé patnáctiminutovce se hokejbalové utkání proměnilo ve střelnici, snad podobnou bitvě v paintballu. Neradi bychom si přivlastňovali prvenství, takže nás kdyžtak opravte, ale 30x za třetinu letos v Národce asi moc mančaftů nevystřelilo. Pět z oněch třiceti míčků lovil pravoruký gólman Kostovič ze sítě. Gólové hody načal po krásné přesilovkové přihrávce Tótha střelec Brož. Ještě před půlkou zápasu zvyšoval na 4:1 dorážkou Kubišta.

Unavení domácí nebyli schopní zastavovat naše útočné laviny, a tak bylo jen otázkou, kolik našich šancí skončí gólem. Velkou radost ze své branky měl ve čtyřiadvacáté minutě kapitán Zvolský, který se trefil poprvé od druhého kola! Druhou lahůdkovou přihrávku si na jeho gól zapsal Palička, který se na jaře zatím prezentuje jako výborný tvůrce šancí. Pomalou, zato pohotovou ranou dosáhl na hattrick Brož a na 7:1 zvyšoval po milimetrovém lobu a lišáckém zakončení tváří v tvář gólmanovi Kubišta.

Závěrečná část se dohrávala jen z povinnosti. V kabině jsme se sice snažili udržet nastolené tempo a dosáhnout na pověstnou „desítku". S myslí hráčů ale jasné skóre zamávalo a bylo vidět, že se Hostíci podvědomě šestří na další důležitý nedělní mač. Tempo jasně polevilo a Litoměřice vyrovnali hru, o čemž svědčí i poměr střel 10:10. V samém závěru si pak Killers ještě vychutnali radostné bušení do mantinelu. V přesilovce 5 na 3 pokřivil Šupíkovu radost kapitán Hovorka.

S přihlédnutím na ostatní sobotní bitvy 1. ČNHbL je jasné, že vysoká výhra Hostivaře v královských Litoměřicích nám zajistila národkovou příslušnost i pro příští ročník. Základní úkol pro nováčkovskou sezonu byl splněn, v závěrečných dvou kolech se navíc klub z patnácté pražské městské části mohl snažit o zázrak v podobě postupu do play off.

Komentáře hráčů:

Michal Šupík: „Jsem rád, že to takhle dopadlo, protože jsem nečekal takhle snadné vítězství. Myslel jsem, že Litoměřice budou doma silnější. A přes lehkou nekoncentrovanost v poslední třetině jsme to zvládli. Večer jsme pak zapili moje první vítězství v Hostivaři."

Petr Hostinský: „V podstatě to byl zápas na tři tečky. Samé vyloučení, přesilovky, žádný tempo... No celkově to nebylo nic moc. Těžké mače, třeba s Mostem a Strašecím, mě baví víc."

Jan Zvolský: „Veledůležitý zápas jsme zvládli na jedničku. Výborná hra v úvodních dvou třetinách nám zaručila dostatečný náskok, a tak jsme se mohli poslední třetinu šetřit na nedělní zápas. Po zjištění výsledku Svítkova jsme měli o to větší radost: „Jupí, jsme zachráněni!" zvolali v tu ránu hostivařští hráči."