Ohrané kdo s koho málokdy platí víc, než v našem boji se Svítkovem. Případná porážka s pardubickým mančaftem by odsunula Hostík na velice nepříjemnou jedenáctou příčku znamenající účast v baráži, vítězství zase znamenalo navýšení náskoku. Před nedělí nebylo pro hostivařské nováčky v 1. Národce důležitějšího utkání!

Podle toho jsme také do bitvy o přežití chtěli vkročit... jak se říká správnou nohou! Psychická příprava na vstup do zápasu ale přišla vniveč, protože hosté už po 69. vteřinách vedli. Po několika nedůrazných vyhozeních se míček dostal k Mifekovi, který z otočky skóroval. Umělec s padesátkou na zádech potom směrem k naší střídačce „velmi sportovně" zdvihnul prostředníček... A protože naprosto ubohé gesto, nehodné ani dítěte, rozhodčí nepostřehli, soupeře jsme v dalším průběhu ztrestali - pochopitelně po sportovní stránce - my.

První do útoku zavelel Palička, když jeho sólo zpoza naší branky zastavil až gólman Matrka. Stars nám pak už v páté minutě nabídly první přesilovku a naše speciální formace trestala, když Paličkovu ránu pohodlně doklepával do prázdné klece Brož. Krátce nato měl výhodu jednoho muže soupeř. Větší šanci, byť bez gólového hornu, jsme si ale vytvořili my (do středu se od mantinelu vymotal opět agilní Palička), a tak i po oslabení svítil na tabuli stav 1:1. Hra ve zbytku třetiny by se dala nazvat vyrovnaná, nebezpečnější ale zůstávala Hostivař. A když Kubišta v šanci dva na jednoho se střelou neuspěl, první odchod do kabin provázelo srovnané skóre.

Do prostřední patnáctiminutovky už nenastoupil zraněný Bošák, proto jsme utkání dohrávali na čtyři obránce. Na naše síly to ale naštěstí negativní účinek nemělo. Úvodní přesilovku jsme sice proměnit v gólovou nedokázali, ale vlastně celou druhou třetinu existoval na place jediný tým. Hosté se, až na pár ojedinělých výpadů, nezmohli na víc, než posouvání míčků do našeho obranného pásma (poměr střel 15:2 hovoří jasně). Domácí hráči se střílejícím hokejbalistou na hrudi se za aktivitu dočkali sladké odměny. V čase 23:16 napřáhl na modré čáře Brož a na jeho ránu zjevně unavený Matrka nedosáhl.

Tlak Hostivaře na obranu hráčů oděných do černé neopadl celou prostřední část a v jejím samém závěru přišly další uklidňující trefy. Minutu před druhou sirénou se hned po buly prosadil pohotový Roubík, čtyřiadvacet vteřin po něm se do listiny střelců povedeným švihem zapsal také Tóth a rázem jsme vedli o tři branky.

S pohodovým skóre 4:1, ale oslabeni o dalšího hráče (Kalabis si od rozhodčích vysloužil osobní trest) jsme nastoupili do třetí patnáctiminutovky. Hosté ze Svítkova vystřídali gólmana a vlétli do třetí třetiny podle očekávání jako uragán. Jenže při pobytu v našem útočném pásmu zase ochabli na pouhý vánek a gólové šance si vytvořit nedokázali. V téhle disciplíně bychom od technických rozhodčích museli dostat mnohem lepší hodnocení.

Zhruba od třetí minuty jsme opět ožili a náhradní gólman Černický se měl co ohánět. Hokejkami se ale nedovoleně oháněli i spoluhráči před ním, proto za sekání putoval na trestnou Chudoba. Za katrem však nepobyl ani půl minuty, když útočné komando Hostíku opět zaúřadovalo. Přesný tahák vytáhl z repertoáru Langthaler a deset a půl minuty před koncem prakticky rozhodl o osudu zápasu. Šestý gól z našich hokejek pak několikrát doslova visel na vlásku, ale už by stejně šlo jen o kosmetický zásah do skóre.

Hostivař výhrou 5:1 jasně ukázala, že její ambice míří zcela jinam než do boje o záchranu! Vítězství teď ještě musíme potvrdit na půdě posledních Litoměřic.

Komentáře hráčů:

Ondřej Palička: „Hostivař asi musí dostat facku, aby něco předvedla. Poté, co jsme opět dostali rychlého góla, jsme začali hrát a kompletně převzali zápas do našich rukou. Svítkov měl sice pár šancí z brejků či dorážek, ale výborný Kucarov zachytal parádně. Opět jsme ukázali, že naše útočná síla je velmi dobrá."

Jan Zvolský: „Osobně jsem čekal, že zápas se Svítkovem bude vyrovnanější a o tři veledůležité body se budeme prát až do poslední minuty. Ale mé předzápasové předpoklady se nepotvrdily a Svítkov jsme v podstatě k ničemu nepustili a zaslouženě zvítězili."Utkání roku" je tedy za námi, a teď už musíme myslet na další soupeře, zajistit si dostačující náskok na Svítkov a popřípadě se přiblížit 9. a 8. místu."

Adam Kubišta: "Vypadalo to, že by nám prospělo nastupovat do každého zápasu rovnou se skóre 0:1, abychom hráli uvědoměle hned od začátku. Jinak na zápas jsem se těšil a moje očekávání nezklamal. Zahráli jsme si dobře, přišlo hodně pohledných šancí a hlavně další zlepšení týmu a utužení kolektivu. Bohužel se zranil Ivo, tak mu tímto přeju, stejně jako Márovi Kalašovi, aby ho to dlouho nebolelo".

Program utkání v PDF