V neděli si to přímo před námi na Palmovce rozdali Ďáblové se Svítkovem a pardubičtí Stars nám připravili nemilé překvapení. Pekelníkům uloupili všechny tři body, a my tak věděli, že se právě ocitáme na barážové pozici! Nůž na krku jako by ale hráčům v bílém svědčil.

Zřejmě značně oslabená Alfa přijela do metropole s defenzivní taktikou a od prvního buly posílali hosté do našeho obraného pásma jen dlouhé loby. Na zemi jsme však byli lepší my a napadáním si vytvářeli tlak a gólové šance. Almaši se v bráně oháněl rozhodně víc, než náš Kucarov.

Převahu Hostivaře bohužel v osmé minutě narušila píšťalka rozhodčích a vyloučení. Dvě minuty ve čtyřech jsme ustát nedokázali, když míček z hole obránce Fencla zaplachtil přesně nad vyrážečku překvapeného Kucarova. A zřejmě ztráta koncentrace po překvapivém vedení soupeře přinesla další ránu. Už po 15ti vteřinách hráči s koníkem ve znaku jásali podruhé. Nedůraz v rozehrávce a k tomu chybu v zadáků přeměnila Alfa v gól do prázdné brány - 0:2. Ve zbytku úvodní patnáctiminutovky působili naši hráči zaraženě. A když se Paličku při šanci dva na jednoho parádně vyčapal Almaši a krátce poté jsme zkonili první přesilovku, nálada při odchodu do kabiny nebyla valná.

Po půlminutě druhé části klesly hlavy hostivařských borců ještě níž. Hosté vlétli k nám do třetiny a nepokrytý Skřivánek ze vzduchu překonal Kucarova potřetí. V tu chvíli už asi modří mysleli, jak si vychutnají vítězné perníčky. Jenže od třetího gólu existoval na place jediný mančaft. Šance Hostíku naskakovaly jako husí kůže u sledování Fear Factoru. A z několikaminutového tlaku vyplynul faul na nepolapitelného Paličku. S druhou (a poslední) přesilovkou v zápase jsme díky bohu naložili podle představ. Alfě jsme ukázali, že také zvládáme clonění před gólmanem a Denisův tahák zeza modré zastavila ve dvaadvacáté minutě až síť v bráně.

Hostivař byla i nadále lepší, a když už se Pardubičtí dostali k nám do pásma, jejich střely kryl Kucarov. V minutě pětadvacáté - po jedné asi ze tří bulí před naším gólmanem ve druhé části - vyslal Frühauf lobem na zteč naše útočníky. Obránci Alfy nešikovně srazili sami sebe, Brož se ještě kličkou neprosadil, ale Langthaler rozradostnil trefou do odkryté brány naši střídačku podruhé. S dalším buly však přišla velká komplikace. Migotova hůl se po buly svezla přímo do obličeje malinkého kapitána hostí Slaniny. Krev u jeho obočí poslala našeho zlého muže do kabin a Hostivař se ve zbytku třetiny musela bránit. A všechna čest, s jakou zarputilostí a slavným srdíčkem odehráli naši hráči klíčové oslabení. Nejenže na Kucarova, kterému svítilo Slunce přímo do očí, šla jediná střela... Víc času byl míč v našem útočném, nikoliv obraném pásmu! Proto byla druhá cesta do kabiny o poznání veselejší.

V úvodu závěrečné veledůležité patnáctiminutovky přeci jen naše nasazení opadlo. Kapitán Zvolský sice už už zvedal po šanci Langthalera, ale exústečák trefil jen boční síť. Jinak se po hříchu až příliš hrálo ve středním pásmu a naši aktivitu ještě přimrazilo nepříjemné zranění Marka Kalaše. Náš dorostenec si sám zblokoval střelu přímo do otevřeného oka a z Palmovky odjel záchrankou na vyšetření. Po půlení a točení stran vlilo novou krev do žil Hostíků stažení na dva útoky. Bílé laviny se znovu valily na Almašiho s větší intenzí a závěrečnou pětiminutovku jsme gólově zcela ovládli. Nejprve Bošák z pravého úhlu trefil Almašiho ze strany do masky. Na videu je vidět, že rozhodčí už chtěl přerušit hru, ale protože se mladý gólman hostí okamžitě zvedal a hrál dál, nepískl. Odražený míček si našel Brož a přes padajícího gólmana srovnal na kýžených 3:3. Byla to jeho jubilejní stá trefa v dresu Hostivaře v utkání základní části!

O pár momentů později bylo radosti ještě víc. Hostivař se dál valila dopředu, Langthaler si po dalším z útoků našel odražený míček, vyjel mezi kruhy a cloněný Almaši byl v čase 41:50 opět bez šance. Dokonalý obrat pak už jen do prázdné brány dokonal Brož, kterému daroval nesobeckou přihrávkou gól Kubišta. Hostivař zase jednou předvedla velkou vůli po vítězství a ukázala, že v útoku jí dřímá obrovská síla. Jen ty chvíle nekoncentrace by nás jednou mohly hodně mrzet... Na závěr přejeme Márovi Kalašovi brzké uzdravení. Rozhovor se sestřeleným sympaťákem čtěte během příštích 24. hodin.

Komentáře hráčů:

Pavel Frühauf: „Skvělej týmovej výkon a vůle po vítězství byly silnější, než nepříjemnosti s dlouhým vyloučením a zranění, který snad nebude vážný. Mě osobně to nadchlo a vzbudilo zase zájem a chuť do hry. Zahrát si super hokejbal a odmakat celej zápas na 100 procent pro vítězství."

Jan Langthaler: „Zápas jsme si nechali utéct a hned ze začátku dostali dva rychlé góly. Po první přestávce jsme místo obratu dostali třetí laciný gól a já už jsem si říkal, že takhle to s námi půjde z kopce. Kupodivu to ostatní viděli ještě nadějně i za stavu 0:3. Co se týče mě, já už to málem odpískal... Naštěstí jsme se na střídačce celkem vyhecovali a zápas nezabalili. Nejprve nám dal šanci Deny přesnou střelou v přesilovce, poté mi Forest s Márou připravili gól do prázdné branky a byli jsme zpět ve hře. Ve 3. třetině jsme neustále vyhazujícího soupeře ostřelovali jak ve válce a zápas se podařilo otočit v náš prospěch."

Ondřej Roubík: „Konečně jsme začali hrát jako tým, komunikovat a pomáhat si. Zvedla nás vzájemná podpora ve druhé třetině a ubráněné pětiminutové oslabení. Jen škoda, že jsme zabrali až po třech gólech, mohli jsme si ty problémy a stres odpustit."

Zápasový program k utkání v PDF