Hodnocení premiéry v „Národce", část třetí:

autor: vedení o.s.            vloženo: 11.12.2009

12 bodů nikdo nečekal, ale mohlo (a mělo) jich být mnohem víc!

Poslední článek z prvonárodkových luhů a hájů se týkal hráčů, kteří Hostivař posílili na podzim. V pokračování hodnocení první poloviny sezony se tentokrát zaměříme na atmosféru 1. ČNHbL. V čem jsme překvapili, co se povedlo, co už méně? A jak je spokojené vedené klubu s nasbíranými body?

Pochopitelně pozice v tabulce je nejdůležitější a nejožehavější otázkou... Asi již nemá cenu opakovat, jak Hostíku před sezonou všichni kopali hrob. Bůh ví, jestli vůbec někdo tipoval čtyři výhry z patnácti mačů? „Pro mě to není ani úspěch, ani neúspěch. Neviděl jsem živě možná ani polovinu zápasů, takže hodnocení přenechám trenérovi, ale myslím, že bodů mohlo být klidně víc," říká úvodem předseda klubu Ondřej Novák.

Do spokojenosti chybí šest bodů

Tak tedy trenére, jaké je hodnocení? „Já osobně spokojený nejsem," má jasno Marek Brož. „Nemůžeme chtít po týmu, kterému se ostatní smáli, zázraky, ale třikrát jsme prohráli o gól, a to jsou bolestné ztráty," pokračuje Brož. „V Přelouči jsme inkasovali pět minut před koncem a pak nedali nájezd! V Heřmanově Městci jsme vedli ještě dvě a půl minuty před sirénou a nakonec odjeli s prázdnou. No a doma jsme proti Junglu nebyli schopní přeměnit převahu v góly," vrací se k jednotlivým bitvám. Kolik stupínků tedy chybí do spokojenosti? „Mít teď v tabulce o šest bodů víc, byla by zima veselejší."

Hostivař je nejslušnější

Velkým překvapením podzimu je tabulka slušnosti. V ní totiž Hostivař - tým, jenž v regionu třikrát po sobě sbíral téměř nejvíc trestných minut - najednou vládne! Desáté místo loni, první letos... „Ano, změna to je. Ale zase tak moc mě to nepřekvapilo. Co se v regionu píská jako „likvidační faul" ramenem, v „Národce" představuje běžný souboj. Hlavní rozdíl je především v rozhodčích. Tady už to jsou sportovní sudí a ne kluci navlečený do pruhovaných dresů, co si jdou pro kačky," chválí arbitry předseda Novák. Přeci jen i v tomto ohledu kvalita někdy zaostává, ale jsme jen lidi. Velkou změnou je také fakt, že si pruhovaní pánové docela dobře nechají nadávat od soupeřů. Nepískají každý žblet jako v „nižších krajích", což je většinou jen ku prospěchu hry.

Úroveň ligy? Comme ci comme ça...

A tím se dostáváme ke kvalitě ligy. Zmiňovaná volná ruka tvrdosti opravdu většinou platila, a tak i národkoví hráči mají jiné návyky. Hlavně borci ze špičkových týmů tabulky dostanou ránu u mantinelu, zvednou se a běží dál. Beze slova, bez podlého bodnutí... Jak říkal v jednom z rozhovorů Petr Joza: „Hráči jsou tu větší profíci." Chodí prostě hrát a tvrdost k tomu patří.
Co se hry týče, ta je bohužel trochu kolísavá. Z 99 % utkání sice nenastoupí jedno mužstvo v osmi hráčích, což je třeba v II. Národní - střed docela běžný fakt, rozdíly v tabulce jsou ale patrné. Třeba podzimní mistr z Nového Strašecí si na svém webu stěžoval, že si zahraje jen s polovinou tabulky. Ano, bylo to chvíli poté, co „Bubáci" vypráskali Litoměřice 20:3. „Ale třeba náš zápas se Strašecím se úrovní blížil utkání extraligy Karviná - Kovo," tvrdí účastník obou utkání Ondra Palička. Na druhou stranu hráči z Jindřichova Hradce si na Hostivař můžou docela vesele ukazovat. Ve dvou zápasech nám nasázeli hrozivých sedmnáct fíků!

Protekční děcko

Již zmiňovaný Palička byl jednou z nejveselejších zpráv, které nám premiérový podzim v „Národce" přinesl. V osmnácti letech je s 18 body druhý v bodování týmu a desátý v lize celkem. „Znám ho od jeho tří let. Viděl jsem jeho první kroky s hokejkou na plácku v ulici a vidím, jaký hráč je teď," vzpomíná Novák na začátky současného nejlepšího střelce Hostivaře. „Navíc spolu chodíme často na večeře, takže člověk pokecá o holkách, o hokejbalu, o holkách a tak... Zkrátka, beru ho tak nějak jinak, než jiné hráče. Takové protekční děcko," směje se.

Konec špatný, všechno špatné!

Bohužel do smíchu nám moc být nemůže. Skvrn, co kazí výhled na zpětném zrcátku, je dost. Například šest proher z posledních šesti utkání, dále neodpovídající konkurence hráčů v týmu, nebo nevyhovující domácí zázemí na Palmovce. „Našlo by se asi dost věcí a určitě bych si i na většinu vzpomněl," přiznává dnes již nehrající předseda HBC Hostivař. „Aktuálně ale vyzdvihnu jedno, a to přístup, či spíše nepřístup hráčů k Českému poháru. To byla perla podzimu s velkým P," uzavírá Ondřej Novák hodnocení chmurnou myšlenkou. V závěrečném čtvrté části miniseriálu s tématem naší premiérové účasti v České národní lize vám prozradíme chystané novinky na jarní část. Zajímají vás posily? Naše cíle? A máme v rukávu nějaká překvapení? Sledujte hostivařský web...