.......................................................
.......................................................
POČÍTADLO NÁVŠTĚV


Vrátit Kovu podzimní porážku, první v Koma Areně, a otestovat formu před play off. S těmito dvěma cíly šla Hostivař do souboje na pražské Palmovce. Aktivněji ale vstoupil do zápasu soupeř. První minuty se usídlil v našem obranném pásmu, rychlými přihrávkami nepouštěl hráče „Hostíku" do hry a z tlaku vytěžil první branku, když se ve třetí minutě prosadil Lukáš Šimeček. Hostivař gól probudil, začala hrát důrazněji a v sedmé minutě bylo srovnáno. Korynta vysekl na naší modré soupeři míček, Palička se s ním doslova prodral kolem levého mantinelu a přihrál před bránu, kde Borkovcovi stačilo jen nastavit hůl. Oba týmy se následně střídaly v šancích, hra se opticky vyrovnala. Ve třinácté minutě šlo ale Kovo znovu do vedení. Hráč číslo 19 našel ve třinácté minutě přihrávkou naslepo od mantinelu Juraje Košelyho, ten trefil bekhendem k levé tyči a překonal Kucarova, který se nestihl přemístit.
Druhá třetina pokračovala ve stejném tempu, kterým ta první skončila. Hráči Kova ale stále víc přehrávali Hostivař na buly, snáz se dostávali do našeho obranného pásma a vynucovali si fauly. Toho také využili těsně po skončení přesilovky v 25. minutě, kdy nekrytý Petr Kovařík dostal křížnou přihrávku a pohodlně zvýšil na 3:1. Hned následující buly bylo patrně zlomovým okamžikem zápasu. Kovo ho (po kolikáté už?) vyhrálo, následoval lob, rychlý Lukáš Šimeček plácl do skákajícího míčku a ten zapadl za překvapeného Kucarova. Naději pro Hostivař vykřesal ve 28. minutě aktivní Palička, který si vyběhl z rohu na kruhy a bekhendem snížil na 4:2. Pěti desítkám diváků se zápas i poté musel líbit. Hrálo se ve vysokém tempu, důrazně a se šancemi na obou stranách. Jestliže na podzim Kovo Hostivař jasně přehrávalo, zápas na Palmovce byl vyrovnaný. „Vosy" měly jasnou převahu na již zmiňovaném buly a Hostík se naopak trápil v přesilovkách. Při pětiminutovém trestu za bodnutí nejenže nedal gól, ale měl problém se vůbec dostat do útočného pásma. Vrcholem bylo rozehrání Kucarova na střed hřiště, které vystihl Miroslav Franěk a (přestože jeho přechod modré zaváněl ofsajdem) tahákem od modré dal poslední branku zápasu.







