Minulý víkend byla v prvním pražském derby rozhodující třetí třetina, kdy jsme nastříleli Ďáblům čtyři góly. O týden později nás čekalo další střetnutí pražských klubů. V chladném podzimním dni přijelo do Koma Arény zkušené Kovo Praha a už od počátku bylo znát, že to bude těžké utkání...

Zápas začal v režii Kova, ale počáteční tlak se nám podařilo ustát. Nicméně soupeř byl aktivnější, rychlejší, důraznější v soubojích a nám se nedařilo vůbec nic. Naopak místo jednoduché hry v obranném pásmu jsme si komplikovali založení útoku příliš dlouhým držením míčku a z toho plynuly závary před brankou Kucarova. Už ve třetí minutě jsme šli do čtyř. Výhodu Kovo nevyužilo a v dalších minutách se hrálo několikrát ve čtyřech hráčích na obou stranách. Za necelé tři minuty mělo Kovo další krátkou početní výhodu, ale ani v téhle se soupeř neprosadil - opět nás podržel Kucarov zvaný Brandon. Náš hrozný výkon pokračoval i nadále. Když už jsme se dostali ke střele, tak vše pochytal jistý Tomáš v brance. Na začátku osmé minuty nás Kovo poprvé potrestalo. Zmatek v obraně vyústil dalším nepovedeným vyhozením, míček se dostal k nepokrytému Kovaříkovi, který v čase 8:16 střelou po zemi otevřel skóre. V dalších minutách mělo Kovo jasně více ze hry. Naše další fauly nám jen ubíraly síly a všechny případné protiútoky skončily na nepřesné nahrávce. Naopak rychlé protiútoky od Valenty, Šimečka či reprezentanta Štěpáníka nás zaměstnávaly až až a jen se štěstím soupeř neodskočil na rozdíl dvou branek. I přesto se nám podařilo vyrovnat. V posledních vteřinách třinácté minuty se Jan Denis, tentokrát jako útočník, dostal do přečíslení, zachoval chladnou hlavu a nahrál Kalabisovi, který se štěstím srovnal. První třetina tedy skončila vyrovnaným výsledkem, ale kdyby Kovo vedlo 4:0, nikdo by se divit nemohl.

Rozkaz zněl jasně: nefaulovat, střílet, běhat... Vstup do druhé třetiny měl být rychlý, úderný, s cílem vyrovnat hru a dostat se do tempa. Ale už od prvních vteřin byli Kováci u nás v pásmu, a když Petr Hostinský zvedl míček v brankovišti ze země, dvojice sudích nařídila trestné střílení. Na středový kruh se postavil soupeřův nejlepší střelec Vít Valenta, který sice neprovedl nájezd podle svých představ, ale i přesto překonal našeho gólmana. Mizerná hra Hostivaře pokračovala, a i když jsme měli několik dobrých šancí a nebezpečných střel, žádná z nich nebyla ta gólová. Zhruba v polovině druhé třetiny vstřelil soupeř další branku. Další zmatek před brankou, další špatné pokrytí hráčů a naprosto volný mladíček Franěk zasouvá do odkryté branky. Tým pod vedením trenéra Herstuse tedy vedl už 3:1. Možná právě tento gól nás trochu probudil a my začali hrát hokejbal. Poslední pětiminutovka z této třetiny byla z naší strany asi nejlepší částí v zápase. Byli jsme aktivnější a četnost střelby se zvýšila. Naše aktivita vyústila v náš druhý gól. Škrobák zatáhl do pásma po levém křídle, perfektní nahrávkou vyzval ke skórování nabíhajícího Koryntu, který sice vystřelil, ale obrovskou šanci zneškodnil výborným zákrokem Tomáš. Korynta se rychle zorientoval, přihrál volnému Paličkovi a ten již prázdnou branku trefil. Druhá třetina skončila za stavu 2:3. Pokud jsme chtěli vyhrát utkání, museli jsme podat stejný výkon ve třetí třetině jako před týdnem.

Což se ale nestalo... Místo ještě zvýšené aktivity jsme začali opět hrát „tužku" a Kovo nás trestalo. V čase 31:34 se střelou od modré nemýlil Peřka a o tři minuty později vstřelil svůj druhý gól Valenta. Oba týmy postupně fyzicky odpadaly, takže tempo hry se snižovalo. My jsme se stále nedokázali dostat do hry a na obrat už nebyly síly. I když jsme opravdu chtěli, tak to prostě nešlo. Několikrát nás ještě podržel Kuracov. My měli také několik nebezpečných šancí, ale Tomáš byl jistý. Necelou minutu před koncem zápasu se nám ještě naskytla početní výhoda, když za podražení byl vyloučen Valenta. Zkusili jsme hru bez brankáře a podařilo se nám snížit. 27 vteřin před koncem skóroval po přihrávce Paličky Langthaler. Ale náskok Kova byl příliš velký.

Hostivař po sedmi výhrách v řadě poznala hořkost porážky. Druhé derby jsme nezvládli a je možná dobře, že nám spadl hřebínek. Po reprezentační přestávce nás dva týdny čeká další extrasilný soupeř - Nové Strašecí.